Řím a Vatikán, Itálie
Všechny cesty vedou do Říma....že by na tom něco opravdu bylo? Řím, jako hlavní město Itálie, mne fascinuje už od základní školy z hodin dějepisu. Miluji historii a památky, proto náš cíl byl jasný. Na návštěvu jsme si vybrali začátek září, což bylo ideální počasí.
Dostupnost z Prahy byla velmi pohodlná, po dvou hodinách letu jsme vystupovali v cíli. Ideální volbou, jak se dostat z letiště do centra města, je vlak Leonardo express za 14 EURO / osoba. Tímto vlakem jsme se dostali až na centrální nádraží ( Roma Termini), odkud jsme došli už jen kousek do našeho hotelu Tre Stelle. Poloha hotelu byla ideální, nedaleko nádraží, metra a v pěší dostupnosti některých památek. Cestování metrem bylo bez problému, cena za jednorázovou jízdenku na max. 75 minut byla na 1 EURO.
Jako první ze seznamu "co musím vidět" :) bylo bezesporu Koloseum a Forum Romanum. Doporučuji si na tyto památky vyčlenit dostatek času. Předem jsem si zjistila dost informací na to, abych věděla, že ke Koloseu musíme rozhodně dorazit hned ráno, abychom se vyhnuli šíleným frontám. A dobře jsme udělali. Koupili jsme si kombinovanou vstupenku na Koloseum a vedlejší Forum Romanum a Palatin ( 12 EURO). Koloseum je opravdu kolosální :)Amfiteátr byl otevřen v roce 70 za císaře Tita. Má tvar oválu, který je dlouhý 189 metrů, 156 metrů široký a na výšku má 48 metrů. Z původní budovy se dochovaly tři podlaží arkád, nad nimiž je ještě čtvrté atikové podlaží. Dříve se koloseum zakrývalo i plachtou, aby diváci byli uchráněni před sluncem, deštěm nebo zimou.
Pomalu ale jistě jsme se přesunuli na Forum Romanum. Jak popsat jedním slovem?? Snad jen nááádhera, nemáme slov, jen s otevřenou pusou koukáme na tu historii, kterou máme na dosah a kterou právě procházíme. Fórum ( 120 x 50 m) nechal původně vydláždit travertinem císař Augustus a jinak bylo prázdné, což mělo symbolicky vyjadřovat otevřenost demokracie. Postupně se ale za vlády dalších císařů začalo pomalu zastavovat. Stavby vznikaly na fóru, ale i kolem něj.
Nejkrásnější výhled na celý historický skvost jsme měli z pahorku Kapitolu, který se nachází přímo u Fóra.
Cestou zpátky do hotelu jsme se ještě zastavili v nádherném kostele Santa Maria degli Angeli ( Piazza della Repubblica), který je součástí komplexu lázní císaře Diokleciána ( 284 - 305). Lázně měly kapacitu až 3 000 osob a vnější konstrukce komplexu stojí dodnes. V roce 1561 požádal tehdejší papež Pius IV. ( 1559 - 1565) Michelangela ( který již byl v pokročilém věku 86 let), aby v jedné části lázní postavil kostel. Vznikl tak již výše zmíněný Santa Maria degli Angeli. V současnosti část lázní slouží jako Národní muzeum města Říma.
A co by byla návštěva Říma bez Vatikánu? Tudíž na druhý den byl náš plán jasný. Cestou jsme šli příjemnou procházkou kolem Pantheonu, přes Piazza Navona a kolem Andělského hradu ( Castel Sant Angelo). Pantheon mne velmi zaujal tím, že v kopuli je velký otvor, kterým do Pantheonu proniká jak světlo, tak ale i déšť. Nicméně ten je odváděn pryč otvory v dlažbě. Kopule o průměru 43 metrů byla vytvořena tak, že se prozatímní dřevěná konstrukce postupně vylívala betonem. Na tu dobu se jednalo rozhodně o mistrovský stavební i architektonický počin.
Piazza Navona je opravdu skvostem. Budovy podél náměstí jsou postaveny na místě hlediště stadionu Circus Agonalis, který vybudoval císař Domicián v roce 86 n.l. . Dnešní podoba náměstí pochází ze 40. let 17. století, kdy papež Inocenc X. vybral toto náměstí pro své rodinné sídlo. Naše kroky nás pomalu zavedly až k Andělskému hradu ( pojmenovaný podle sochy anděla na vrcholu), neboli Hadriánovo mauzoleum. Později sloužil i jako pevnost a papežův úkryt.
Pomalu jsme došli až k branám Vatikánu. Tam nás šokovala neskutečná fronta na vstup do baziliky Sv. Petra a pak další, snad ještě dvakrát tak větší fronta na vstup do Sixtinské kaple. To jsme opravdu vzdali. Rozhodli jsme se pro návštěvu baziliky Sv. Petra. Historie této baziliky je opravdu hodně pestrá, takže tu vynechám. Místo má opravdu své kouzlo i pro mě, jako nevěřící.
Náš další den se pomalu krátil a bylo na čase vyrazit zpět. Řím mne opravdu nadchl svou historií i památkami, které jsou naším velkým pokladem, který je třeba střežit i pro další generace. Možná nás někdy zase naše cesta zavede do Říma. Protože jak se říká, všechny cesty tam vedou :)